...
Pokud celková částka neodpovídá součtu alokovaných nákladům jednotlivým smlouvám, tak to znamená že určitá jednotka nebyla po určitou dobu vyúčtovacího období obsazena nebo na ni bydlel nájemník platící paušál. tudíž Tudíž určitá část připadne pronajímateli samotnému, pokud jednotku neobsadil nebo částka byla uhrazena v paušálních platbách.
Jestliže nájemník bydlel během vyúčtovací období na jednotce X od leden do března, poté odjel pryč a vrátil se na stejnou jednotku od září, tak má 2 smlouvy. Pro každou smlouvu se počítá alokace zvlášť.
Metoda rozúčtování = m2
Při této metodě opět systém zjistí, kterým jednotkám má zadanou službu rozpočítat (obdobně jako v metodě rovnoměrně).
Následně částku rozpočítá poměrově mezi jednotky dle jejich rozlohy a částku každé jednotky rozdělí mezi smlouvy dle jejich délky.
| Info |
|---|
Příklad: Částku 100 000 chceme rozpočítat mezi jednotku A (40m2) a B (60m2) za období 01/01/2023-31/12/2023. Jednotce A tedy připadne 40 000 a jednotce B 60 000. Na jednotce A bydlel nájemník X celý rok 2023. Tedy 40 000 připadá jeho smlouvě. Na jednotce B bydlel nájemník až od 01/02/2023 a během ledna jednotka nebyla obsazena. Nájemníkovi tedy připadne: (60 000/365)*334=54 904,11 |
Metoda rozúčtování = Počet osob
Opět algoritmus začíná tím, že systém určí mezi které jednotky bude službu rozpočítávat.
Následně počtem jednotek vynásobí délku zadaného období (systém předpokládá, že jednotky byly celou dobu obsazeny - buď nájemníkem, nebo pronajímatelem v případě neobsazené jednotky).
K výsledku z odstavce výše přičte dny, kdy na jednotkách bydleli spolubydlící.
Tímto číslem je vydělena celková částka k rozúčtování a poté tento výsledek je vynásoben počtem dní každé smlouvy, kdy v rámci smlouvy na jednotce někdo bydlel.
| Info |
|---|
Příklad: Částku 100 000 chceme rozpočítat mezi jednotku A a B za období 01/01/2023-31/12/2023. Na jednotce A bydlel nájemník sám od 01/02/2023 (v lednu byla jednotka neobsazena). Na jednotce B bydlel nájemník celý rok a v červnu s ním bydlel spolubydlící. Celkový počet dní = 2*365+30=760 Nájemníkovi na jednotce A připadne: 100 000/760*334 = 43 947,37 Nájemníkovi na jednotce B připadne: (100 000/760)*(365+30)= 51 973,68 |
Alokace nákladů průměrnou cenou
Pro alokaci nákladů průměrnou cenou je potřeba opět spustit akci Rozúčtovat služby.
...
Následně je rozdíl oproti předchozí kapitole v tom, že se nevyplňuje Částka k rozúčtování, ale Průměrná částka.
...
Po potvrzení akce systém dohledá, která měřidla na daných jednotkách měřila rozpočítávanou službu. Zjistí jejich počáteční stav zadaného vyúčtovacího období a jejich konečný stav. Rozdíl (spotřebu) vynásobí zadanou cenou a vypočtenou částku přiřadí smlouvám.
| Info |
|---|
Pokud měřidel měřících danou službu bylo na jednotce více, tak systém vypočítá spotřebu jednotlivých měřidel a celkovou spotřebu vynásobí zadanou cenou. |
| Info |
|---|
Pokud stav ke konci období/smlouvy v systému chybí tak systém ho dopočítá. Předpokládejme, že známe stav měřidla k 31/12/2022 a k 30/06/2023. Pokud se nájemník ovšem odstěhoval 15/06/2023, tak potřebujeme znát stav měřidla k tomuto dni. Jestliže v systému stav není zadán, tak systém zjistí stav měřidla před tímto datem a po tomto datu. V tomto intervalu předpokládá, že spotřeba byla každý den stejná a dopočítá stav k požadovanému dni. Příklad: Stav k 01/01/2022 = 15 Stav k 05/01/2022 = 19 Systém tedy na pozadí počítá s tím, že stav 02/01/2022 = 16, další den 17, poté 18 a 05/01/2022 stav vychází na 19, který je v systému zadaný. |
Jestliže je měřidlo sdílené, tak má nastaven způsob rozúčtování. Ten odpovídá jednomu z algoritmů popsaných v předchozí kapitole. Spotřeba měřidla je tedy poté rozdělena mezi jednotky dle počtu osob/m2 nebo rovnoměrně.
| Info |
|---|
Spotřeba měřidla je násobena koeficientem, který se nastavuje při přiřazení měřidla na jednotku. |